OSLO/PRAHA – Bylo to od šestatřicetiletého českého veterána skvělé představení. Tomáš Adámek (26-14-2, 9 KO) od začátku vládl v The Spectrum v Oslu souboji s domácím Time Robinem Lihaugem (16-3, 9 KO), kterého nakonec v osmi kolech porazil 3-0 na body (79-73, 79-74, 77-76).
Nelze to nevzpomenout. V červenci 2013 odboxoval Adámek parádní duel v Drážďanech proti Robinu Krasniqimu, talentu stáje SES Boxing, který už dvakrát bojoval o titul mistra světa a kterého v dubnu čeká legendární krajan Arthur Abraham. Šlo o souboj, kde byl český bijec blízko, sakra blízko vítězství.
Stejný Abraham loni spráskal v osmi kolech právě Lihauga, který posloužil tak trochu jako obětní beránek stáje Sauerland Event. Ta potřebovala svoji hvězdu dostat zpět na vítěznou vlnu, tak jí předhodila svého dalšího koně.
Nyní měl být v podobné roli Adámek. Jenže se tak nestalo. „Myslím, že jsem od prvního kola kontroloval průběh zápasu, navíc mi přišlo, že soupeř v závěru odešel fyzicky. Čekal jsem, že to v posledních kolech zkusí, ale nic nepřišlo,“ řekl Profiboxing.cz šestatřicetiletý matador z Prahy.
„Byl jsem rychlejší než on, a to dle mého rozhodlo. Rozhodně šlo o kvalitního soupeře, ostatně jinak by ho ani Sauerland neměl podepsaného. Já ho ale dokázal předcházet a kontrovat. Zápas to byl jednoznačně pro mě, ale všichni víme, jak to venku chodí,“ přidává s úsměvem.
Ano, v profiboxu mají domácí boxeři vždy výhodu. Navíc právě Sauerland, kam jezdí Adámek v posledních letech pravidelně spárovat, má v tomto ohledu hodně negativní pověst. Ostatně, bez škraloupu není ani tento triumf českého bijce. Ze sestřihu souboje (níže v článku) by si člověk řekl, že duelu vládl právě čtyřiadvacetiletý Nor.
Ten se následně hodně zlobil na bodové rozhodčí prostřednictvím místních deníků. „Byl to vyrovnaný zápas, Adámek je boxer, který umí bojovat, což dneska dokázal. Já ale neprohrál. Musím se podívat na záznam a celý duel si zanalyzovat, ale nerozumím tomu, jak ten duel rozhodčí nabodovali,“ zaznělo z jeho úst.
Následně přidal pro norský bulvár ještě ostřejší slova o slepotě především jednoho z trojice, který viděl duel 79-73 pro českého boxera. „Nechápu, jak si domácí boxer může stěžovat na bodové, když prohraje 0-3. Už před vyhlášením šlo poznat, že cítí, že prohrál,“ kroutil Adámek hlavou nad nářky svého soka, který před zápasem vyhlašoval, že pokud se naskytne šance, bude chtít vyhrát před limitem.
Nakonec se neprobil ani k triumfu. A Adámek může slavit první triumf na půdě soupeře po dvou letech, kdy zdolal ve Francii domácího Mohammeda Meraha 2-0 na body. „Mám ohromnou radost, že se to zase zlomilo. Myslím, že jsme ale tentokrát udělali maximum pro to, aby výsledek nešel otočit,“ přidal Adámek. Ten si kvůli svým pomalým vstupům do zápasů střihl pět tříminutových kol na lapách už v šatně.
Zážitků ale měl se svým kamarádem, taktéž elitním českým boxerem a svým trenérem Toljou Hunanyanem ještě daleko více. A nejen ten s hotelem bez recepce, kde se hosté ubytovávají u vstupu prostřednictvím počítače a automatu na lístky, tak jak je v Česku zvykem třeba na poště, nebo úřadech, nebo ten, že na pokojích nebyla televize.
V pátek před zápasem se oba potkali s legendárním spíkrem Michaelem Bufferem, který přicestoval do Osla především kvůli hlavnímu taháku večera o pět titulů mistryně světa ve velterové váze mezi Cecilií Braekhusovou (30-0, 8 KO) a Klarou Svenssonovou (17-2, 5 KO), jenž po jasném průběhu ovládla hladce 3-0 na body (100-90 a 2x 99-91) prvně jmenovaná.
Slavný Američan se ale kolem obou jen nemihl, ale poseděl a poklábosil. „Byl to obrovský zážitek, strávili jsme s ním asi patnáct minut a pěkně si popovídali. Je to strašný sympaťák a alespoň na mě působil úplně normálně, žádná hvězda,“ okomentoval toto setkání Adámek a Hunanyan jen souhlasně přikývl.
Kdo ví, třeba tento povedený norský víkend nakopne oba ke světlým zítřkům nejen co se výkonů v zápasech týče, ale i výsledkově. „Ale nejdříve odpočinek,“ shodují se oba po návratu do české metropole, který si ale také náramně užili. „Ono se s výhrou v kapse vždycky cestuje zpět lépe,“ uzavřel povídání Adámek.
