Zkušenost nad dravé mládí. Šour dokázal jasně přeboxovat ústeckého 'Hulka' Šálka

ÚSTÍ NAD LABEM – Pavel Šour (11-1, 6 KO) je i po sobotní noci českým šampionem v těžké váze. V ústecké Slunetě dokázal jasně zdolat 3-0 na body domácí talent Tomáše Šálka (9-1, 7 KO).


Byla to bitva jako řemen. Dva různé styly, dvě různé taktiky. Šestatřicetiletý Pavel Šour, který vsadil na pohyb, techniku, rychlé kombinace úderů a poté klinč. A proti němu o šestnáct let mladší Tomáš Šálek, který sázel na tvrdý úder, výbušnost, dravost.

Jenže jeho plány vzaly zasvé po polovině prvního kola. To mu Šour otevřel levé horní víčko nad okem a svěřenec Lukáše Konečného se s tím nedokázal po zbytek zápasu srovnat.

Bývalý světový šampion v lehké střední váze mohl na svého svěřence vrčet, mohl ho burcovat, mohl se ho ptát, zda chce zvítězit, mohl ho prosit.

Vše marné.

Každé kolo, vyjma posledního, byl scénář stejný. Oba obři se proti sobě postavili, Šour rozjel kombinaci, odešel do strany, přidržel se, v klinči šikovně dál oklepával svého vyzývatele, poté je ringový Radek Linka odtrhl, oba se srovnali a než se stihl Šálek nastartovat, už opět inkasoval ve dvojáku údery šampiona.

A tak pořád a pořád dokola. Jen výjimečně se dění v ringu pozměnilo. Na chvíli, na pár okamžiků to vypadalo, že ústecký „Hulk“ dokázal srovnat svoji hlavu a že se běh dějin změní.

Nezměnil. „Nedokázal jsem to zranění dostat z hlavy. Po prvním kole jsem to chtěl vlastně zabalit. Ale je to zkušenost. Boxoval jsem na deset kol, zvládl i navzdory tomu, co se stalo. Poučím se,“ pronesl smutný mladík, než se vydal na dopingovou kontrolu.

Šití zraněného víčka nechal až na neděli.

Potřeboval vyvětrat hlavu, přijít na jiné myšlenky. Moc dobře věděl, že po boxerské stránce na svého rivala měl a má. Bude ostatně zajímavé sledovat, zda se také zde nedočkáme – stejně jako v případě Bytyqi s Vargasovou – odvety.

Byť třeba ne okamžité. Úspěšný obhájce titulu má totiž nyní velké plány. Chce mezinárodní titulový střet na domácí, plzeňské půdě. Ale...

„Pás českého šampiona nikomu neodevzdám. Chci ho držet, dokud neskončím s kariérou,“ usmíval se už před sobotním večerem Šour. A že se do důchodu jen tak nechystá, o tom není třeba pochybovat. Ostatně s ohledem na výkon proti Šálkovi by to byla velká škoda.

Nabízí se otázka: Kdo bude další?